Night Head Genesis

10. června 2010 v 15:22 | Colleen |  Anime
Říká se, že 70% mozkové kapacity člověka je nevyužito. Pokud lidé vládnou neuvěřitelnou silou, leží právě v téhle části. Těchto 70% nevyužité mozkové kapacity je známo jako... Night Head Genesis.

Night Head Genesis

Příběh: Night Head Genesis je dvacetičtyřdílné anime, jehož ústřední dvojici tvoří dva bratři - Naoto a Naoya Kiriharovi. Už od raného dětství oba dva ovládají nadpřirozené schopnosti - Naoto telekinezi, Naoya je schopný číst myšlenky těch, kterých se dotkne, ve většině případů jsou to ty nejčernější a nejhorší věci, které Naoyovi způsobují silnou bolest. Jediný, koho se může bezbolestně dotknout, je Naoto, díky čemuž jsou si bratři od malička velmi blízcí a na sobě závislí.

Jejich rodiče začnou mít ze svých dětí čím dál větší strach, až se rozhodnou předat je do uzavřeného ústavu/laboratoře doktora Mikuriyy. Laboratoř a blízký les jsou chráněny neviditelnou bariérou, kterou drží při životě starý Misaki. Ten za patnáct let umře, bariéra se rozpadne a Naoto s Naoyou úspěšně utečou a začínají se dostávat do kontaktu s dalšími lidmi, kteří vládnou nějakou nadpřirozenou mocí.

Ze začátku může vypadat, že se jedná o tzv. monster of the week anime, ale po několika epizodách je jasné, že všechno je vzájemně propojeno. Stanou se Naoto a Naoya se svými silami zkázou nebo záchranou světa?

Anime je spojením několika žánrů - nadpřirozeno, tajemno, detektivka, sci-fi, horor, psychologické, napětí - je v něm násilí, týrání dětí, sebevražda (podřezání žiletkou), vražda... Anime je celkově hodně temné, žádné humorné okamžiky v něm nečekejte (skoro to vypadá, jako by Naoto a Naoya smysl pro humor vůbec neměli), a určitě bych ho nedoporučovala mladším divákům. Ukazuje svět jako ten nejprohnilejší - skoro každý člověk, kterému Naoya nahlédne do myšlenek, je zlý, prolhaný, vyspí se s každým na potkání apod.

Postavy: Jak jsem už zmínila, anime je postaveno na bratrech Kiriharových. Starší Naoto je od dětství velmi výbušné povahy, která když se spojí s jeho schopností telekineze, dokáže ublížit těm, co jej naštvali, vlastní rodiče nevyjímaje. Po té, co byli s bratrem uzavřeni v laboratoři, Naoya je jediným člověkem, na kterém mu záleží a kterému by nikdy nemohl ublížit. Spoléhá na něj, že jej dokáže uzemnit, když se mu věci vymknou kontrole.

Naoya, o šest let mladší, má schopnost čtení myšlenek, ať už díky přímému doteku jiného člověka nebo věci a dokáže vidět budoucnost. Jeho schopnosti mu způsobují utrpení a bolest, ale čím víc je využívá, tím nad nimi získává větší kontrolu. Naoya je z nich vícemeně jediný, který projde jakýmsi charakterovým vývojem - je to na něm poznat víc, než na Naotovi.

I když pořád opakuji, jak si jsou Naoto s Naoyou blízcí a jak jsou na sobě závislí, nemyslím si, že by to bylo přehnané. Mají na světě jen jeden druhého, mohou věřit jen tomu druhému a potřebují se, aby se jejich schopnosti nevymkly kontrole. A těch patnáct let v izolaci jen s několika doktory, k tomu asi taky trochu přidalo (i když si nejsem jistá, jak velká izolace to byla, protože Naoto umí řídit auto a oba jsou obeznámeni s tím, jak to ve světe funguje... ať žijí plot holes!).

Anime samotné ale na postavách postaveno až tak úplně není. Dopředu ho žene příběh, sice pomalu (pro některé až příliš, ale mně se nezdálo), ale žene. Naoto a Naoya jsou prostě postavy, které jsou ve středu dění, ale jejich společnému vztahu není věnováno nepřeberné množství času.

Kresba/animace: Mně osobně se kresba hodně líbila. (Na svědomí ji má You Higori, shodou okolností ta, která dělala design postav i pro Gakuen Heaven.) S animací to trošku pokulhává, ale není to nic hrozného, co by vadilo.

Hudba: Hudba je to, co se na tomhle anime musí vyzvednout. Mě osobně chytila už openingová melodie, a celkově je hudba v celém anime velmi dobře udělaná. Ke scénám se hodí a výborně podtrhuje atmosféru.

Dabing (ne, neodpustím si ho): Naoto je mluvený Toshiyuki Morikawou (můžete znát z Kyou Kara Maou - Conrad, Final Fantasy - Sephiroth), Naoya Akirou Ishidou (Mobile Suit Gundam SEED - Athrun), což byl ten hlavní důvod, proč jsem se začala na NHG před několika měsíci dívat. Spolupráce těchto dvou mě nikdy nezklame, ať už je příběh jakýkoliv.

Jako další se objeví např. Kouji Yusa v roli jasnovidce Tsukasy Kamiyy, nebo Junichi Suwabe v roli Mikuma.

Závěrem: NHG patří mezi mé nejoblíbenější anime. Zrovna se dívám podruhé a musím říct, že je to ještě lepší, než napoprvé. Člověk si všímá věcí, které se později objeví, vidí více spojitostí a dle mého názoru, když se člověk dívá na něco, co se mu líbilo už poprvé, napodruhé je to ještě lepší zážitek.

Anime není úplně bezchybné, příběh se občas obrátí o sto osmdesát stupňů, ale plus je, že není předvídatelný (alespoň podle mě) a Naoto s Naoyou nejsou hrdinové za každou cenu.

Další věc, co může člověku přijít otravná, je stále se opakující: Naoyo! Nii-san! Naoyo! Nii-san! Seber se! Pomoz mi, nii-san! Ano, Naoya říká Naotovi nii-san a nijak jinak. (pro zajímavost, mně to otravné nepřišlo)

Co se mi líbilo, byl závěr - poslední dvě epizody se odehrávají rok a půl po skončení hlavního příběhu, se kterým vůbec nesouvisí a ukazují nám, co bylo poté - a začátek, kdy nám představili Naota a Naoyu od dětství a v průběhu anime se k němu stále vraceli a odkrývali stále víc věcí.

Pokud byste se rozhodli na NHG dívat, doporučila bych vzít alespoň první čtyři epizody na jedno zasednutí, a nevzdávala bych to po té druhé, která je... no, když jsem ji viděla poprvé, nebyla jsem si stoprocentně jistá tím, jestli mám pokračovat, protože to opravdu nebyl můj šálek kávy, ale nerada něco vzdávám a jsem za to ráda.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lomeril Lomeril | Web | 11. června 2010 v 17:40 | Reagovat

Tak jsem to rozkoukala, i když bych se měla učit na přijímačky. Zatím jsem u epizody 13 a docela se mi to líbí, i když neustálé "Nii-san" mi občas leze na nervy. Zatím je Naoto favorit číslo jedna.

2 Colleen Colleen | 11. června 2010 v 21:23 | Reagovat

[1]: Tak daleko při svém znovusledování ještě nejsem :D Jsem teprve u osmičky... snažím se s tím šetřit, poprvé jsem to viděla za tři dny (jestli ne za dva).
Jsem ráda, že se ti to docela líbí, když ses to rozhodla sledovat :)
Já bych si asi nevybrala, ale kdybych musela, tak by to Naoya asi vyhrál, ale vybírat si mezi nimi nebudu :D

3 Lomeril Lomeril | Web | 12. června 2010 v 20:09 | Reagovat

Když to není fér. Mně Naoto hrozně připomíná Kolgara. Naoya je na můj vkus hrozná fňukna. Ale třeba se to zlepší.

4 Colleen Colleen | 12. června 2010 v 22:34 | Reagovat

Kolgara? To jako vážně? :D Pro mě je Kolgar prostě Snape (a ne Alan Rickman, ale knižní Snape :D). Jen teď doufám, že až budu číst Panenku, tak mi místo mé normální vidiny Kolgara nenaběhne dítě Naoto.
To on je, ale stejně ho mám ráda :D (ale u mě je to zapříčiněno i tím, že ten, kdo jej mluví, je můj nejoblíbenější dabér, takže ať mluví jakoukoliv postavu, tak si ji vždycky oblíbím...)

5 Lomeril Lomeril | Web | 16. června 2010 v 10:27 | Reagovat

No tím, jak se pořád stará o Naoyu, v něm Kolgara úplně vidím. Hrozně. Moc.

6 Colleen Colleen | 17. června 2010 v 10:57 | Reagovat

Asi se neshodnem :D

7 Lomeril Lomeril | Web | 18. června 2010 v 13:22 | Reagovat

Ha! Dodíváno! V jedné epizodě mě opravdu vyděsili, ale konec je prostě eňo ňůňo...

8 Ardeshir Ardeshir | E-mail | Web | 16. listopadu 2011 v 11:32 | Reagovat

no comment:-)

9 Miki Miki | E-mail | Web | 18. ledna 2012 v 14:56 | Reagovat

very good:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.